Sebevědomí si většina lidí nepředstavuje jako něco, co se dá ztratit v běžném provozu. Jenže ono se nevyfoukne najednou – mizí potichu, přes malé věci, které děláme (nebo neděláme) každý den. A nejhorší je, že si to ani neuvědomíme. Tady je šest nenápadných sabotérů, co ti podkopávají nohy.
Stále se omlouváš, i když není za co
„Promiň, že otravuju…“ Znáš to? Tímhle dáváš okolí signál, že nejsi důležitá. Přestaň se zmenšovat. Slovo „promiň“ si nech na chvíle, kdy je opravdu potřeba – ne na každou druhou větu.
Nosíš věci, ve kterých se necítíš dobře
Jasně, pohodlí je důležité. Ale když si na sebe vezmeš něco, co tě nelichotí nebo ti nesedí, cítíš se neviditelně. A tak se i chováš. Obleč si něco, co tě rozzáří, i kdyby to byl jen šátek nebo rtěnka.
Porovnáváš se s lidmi na Instagramu
Jejich životy vypadají dokonale – ale nejsou. Upravují fotky, retušují realitu. A ty pak sedíš doma a cítíš se nedostatečně. Vypni to na chvíli a koukni radši do zrcadla, ne do feedu.
Neříkáš nahlas, co chceš
Když potlačuješ svoje potřeby, svět na ně prostě zapomene. A ty taky. Nauč se mluvit o tom, co chceš, potřebuješ nebo co se ti nelíbí. Není to drzost – je to respekt k sobě.
Obklopuješ se lidmi, co tě vysávají
Věty jako „ty to stejně nezvládneš“ nebo „to nemá cenu“ zní nevinně… dokud ti nezačnou znít v hlavě i bez nich. Vymez si hranice. Nebo změň okruh lidí. Obojí je v pořádku.
Ignoruješ vlastní úspěchy
Možná máš tendenci si říkat „to nic nebylo“. Ale každá věc, kterou zvládneš, si zaslouží uznání. Klidně si to napiš – a připomeň, až zase přijde ten vnitřní kritik.
