Sovětská sonda Kosmos 482 se po 53 letech vrátila do středu pozornosti, a to díky očekávanému nekontrolovanému pádu na Zem. Tato sonda byla v roce 1972 součástí sovětské planetární mise, jejímž cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Kvůli poruše ale nebyla schopná opustit oběžnou dráhu Země a od té doby kroužila kolem naší planety.
Nyní se očekává, že přistávací modul této kosmické sondy vstoupí do atmosféry mezi 7. a 13. květnem 2025. Podle odborníků z NASA je možné, že některé části sondy přežijí návrat do atmosféry a dopadnou na povrch Země. Vzhledem k tomu, že byl modul původně navržen k tomu, aby přežil vstup do atmosféry Venuše, je pravděpodobné, že část sondy by mohla přežít i návrat k Zemi.
Vědci sledující vesmírný odpad, známý také jako kosmické smetí, zatím nedokážou přesně odhadnout, kde přesně bude modul dopadat, ani jaký bude jeho stav po průchodu atmosférou. Někteří experti tvrdí, že riziko je minimální a že šance na poškození nebo zranění jsou velmi malé, přičemž událost bude mít podobné riziko, jako pád meteoritu.
Sonda Kosmos 482 je součástí širšího sovětského programu, jehož cílem bylo prozkoumat Venuši. V roce 1961 začali Sověti i Američané posílat různé sondy k této planetě. Mezi nejznámější patří Mariner 2, který byl v roce 1962 první sondou, jež obletěla Venuši, a sovětská Veněra 9 z roku 1975, která poslala na Zemi první snímky povrchu planety.
Ačkoliv je tento starý vesmírný odpad neobvyklý, ve vesmíru je stále více podobných případů. Sondy, které selhaly nebo zůstaly na oběžné dráze, jsou častými připomínkami technologických pokroků, ale i neúspěchů v dobách studené války. Dnes je stále více problémů s takzvaným vesmírným odpadem, který může mít důsledky pro současné i budoucí vesmírné mise.
